„Za celý svůj už relativně dlouhý život jsem se nesetkal s tak mohutnou vlnou zla, které se dnes valí z úst tak obrovského množství lidí, a to do této životní zkušenosti započítávám i komunistickou diktaturu,“ píše Martin M. Šimečka ve své knize. To zlo se nazývá fašismus a má charakter pandemie ... Více
„Za celý svůj už relativně dlouhý život jsem se nesetkal s tak mohutnou vlnou zla, které se dnes valí z úst tak obrovského množství lidí, a to do této životní zkušenosti započítávám i komunistickou diktaturu,“ píše Martin M. Šimečka ve své knize. To zlo se nazývá fašismus a má charakter pandemie, která napadá lidskou mysl a šíří se po území západní civilizace. Rozumíme však příčinám, kvůli kterým je fašismus zpět? A pokud jim rozumíme, ztratí tím na síle? Jak přemýšlet o lidech, kteří se vzdali rozumu, a o mlčící, pasivní většině? A je vůbec nutné o nich přemýšlet?
Martin M. Šimečka se obratně pohybuje mezi vzpomínkami na život v disentu, myšlenkami historiků a spisovatelů a úvahami o povaze zla, o hlouposti, vzdoru i přátelství, o paralelní společnosti, která si vytváří vlastní pravidla a žije nezávisle na většině, aby našel odpověď na otázku: jak žít dobrý život v zemi, která se odvrací od demokracie?
O autorovi:
MARTIN M. ŠIMEČKA (1957) je slovenský spisovatel a publicista českého původu, držitel Ceny Jiřího Ortena za rok 1988. Vyrůstal v rodině filozofa a disidenta Milana Šimečky, do roku 1989 prošel řadou zaměstnání (ošetřovatel, prodavač, plavčík, topič atd.) a publikoval převážně v samizdatu. V listopadu 1989 byl členem vedení hnutí Veřejnost proti násilí, v roce 1990 založil nakladatelství Archa, kde působil jako šéfredaktor až do roku 1997, kdy se stal šéfredaktorem týdeníku Domino fórum. Později byl šéfredaktorem deníku SME, šéfredaktorem a členem redakce českého týdeníku Respekt a od listopadu 2016 je komentátorem Denníku N.
Je autorem románu Džin, který vyšel i v USA a ve Francii. KnihaSvětelná znamení vyšla v roce 1991 v nakladatelství Archa a v roce 2018 v nakladatelství SALON. Martin M. Šimečka v ní komentuje dopisy, které z vězení posílal jeho rodině otec, filozof Milan Šimečka. V češtině vyšla mimo jiné kniha rozhovorů Kirilla Ščeblykina a Filipa Zajíčka s názvem Jsme jako oni: Rozhovor s Martinem M. Šimečkou o liberálech, pokrytcích a fašistech(Paseka, 2019)a Tělesná výchova: Úvahy běžce, plavce, tenisty a jezdce na koni o pohybu, těle a mysli(N Media, 2021).
Knižní rozhovor Erika Taberyho s bývalou slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou je citlivým a silným vhledem do světa nejen političky, ale především ženy a matky, která i přes nepříznivé podmínky, v jakých na Slovensku úřadovala, usiluje o to, aby její (nikoliv jen politické) činy byly v souladu s jejím vnitřním nastavením. Tím je obrovská pokora a lidskost, a také neustálé hledání rovnováhy mezi racionalitou a spiritualitou, sílou a křehkostí, plněním očekávání a autenticitou. A to s jediným cílem - neztratit se sama sobě.
Erik Tabery
Jen málokdo dokáže vyprávět o Izraeli tak poutavě a přitom odborně jako Irena Kalhousová. Když přichází z názorem, opírá ho o nastudovaná fakta a nevytváří černobílý obraz složitého příběhu. Forma knižního rozhovoru, který vede Ondřej Kundra, přibližuje širší veřejnosti události, které se odehrály po teroristickém útoku 7. října. Ale míří pochopitelně i hlouběji do historie.
Tomáš Brolík
Když už se něco stane „otázkou“, znamená to, že odpověď není lehká v příštích (minimálně) třech generacích ji nenajdeme. Na „ženskou otázku“ hledá Silvie Lauder odpovědi podstatnou část své novinářské kariéry. Kniha V pasti pohlaví je průběžná zpráva z jejího pátrání. Je zároveň osobní a extrémmě poučená, vtipná i budící vztek. Každý čtenář, i ten poučený, kterého prý nic nepřekvapí, vidí na konci svůj svět jinýma očima.
